Upravit stránku

ZAMYŠLENÍ Z 10.ŘÍJNA 
(TROCHU OSLAVNÉ, TROCHU OPTIMISTICKÉ)

 

Na našem stánku v Brně, při příležitosti Strojírenského veletrhu

10. října 2019 v 8:58

Zdravím, Vážení kolegové,
chodím okolo našeho stánku na brněnském veletrhu a koukám. Přemýšlím, co jsme my a naši skvělí zákazníci na našich strojích za těch 27 let co existujeme, dokázali. Tak po včerejší dávce legrace, a i trochu alkoholu po ukončení pracovního dne, mne napadá krátké zamyšlení.
Trochu oslavné, trochu optimistické. Kovoobráběčství bylo vždy, již od svých začátků, šlechtou mezi ostatními řemesly. Ve všech oborech, napříč totálně vším, jsme potřeba. My, obráběči, jsme u všeho, co se na světě pohne vlivem lidské myšlenky. Bohužel, řemeslo kovoobráběčství bylo za éry socialismu potlačeno až na samé dno všech řemesel. Byli jsme vnímáni jako šmudlové továren, bez jakékoliv úcty k našemu opomíjenému umění. Je to bez nadsázky umění, které se musí odstát u stroje, odsedět u počítače a nedá se nahradit krátkým kurzem. Znalosti, které současný operátor, programátor a technolog, velice často v jedné osobě, musí nutně mít, jsou jenom těžko změřitelné. To, že se dají "krájet" ocelí, je pro některé lidi dodnes nepředstavitelný zázrak. Naštěstí v dnešní době technologického boomu, kdy je nás vlivem přístupu v minulosti opravdu málo, začíná být naše práce a znalosti dostatečně hodnoceny. Nahrazujeme už i sebe sami roboty, ale pořád, i za tím nejjednodušším pohybem robota, je znalost a myšlenka někoho z nás, z Vás, kovoobráběče a strojaře. Tak za všechny, kteří mají rádi chladnou i vařící ocel, držím nám palce. Buďme na sebe hrdí a dávejme naše syny a dcery na technické obory. Je v tom budoucnost teď mnohem jistější než kdy jindy.

 

Vaše PROFIKA