V této části naší CNC kuchařky, se vám budu snažit popsat, vysvětlit nebo i vyvrátit některé omyly a mýty, se kterých se v praxi, zejména při integraci robotizace, ve firmě PROFIKA s.r.o. setkáváme.
1. Člověka dokáži plně nahradit robotem
2. Robot bude rychlejší než stávající obsluha
5. Chci robotizovat celé portfolio
6. Robotizace se vyplatí pouze ve velkých sériích
Není to pravda. Člověk bude svým hmatem, zrakem a rychlostí vyhodnocování situací vždy napřed před běžnou robotizací. Je nutné ovšem říci, že v dnešní době, kdy technologie dosahují skvělé úrovně a rychlost vývoje je velmi vysoká [původně „neudržitelná“ působilo záporně], není příliš mnoho procesů, které nelze nahradit automatizací či robotizací.
Co je nutné si ale uvědomit, je složitost řešení komplexních problémů, které dokáže člověk vyhodnotit okamžitě, kdežto technologie je musí řešit déle, opakovaně nebo odděleně. Jde například o mírné škrábance, barevnou nesourodost odstínů nebo celkovou kontrolu kusu, zda na něm není nějaká nahodilá chyba.
Neznamená to ovšem, že by to nešlo. Dokonce si myslím, že v dnešní době neexistuje typ výroby, který by nešlo zautomatizovat. Otázkou je ale efektivita a cena takového řešení. V případě, že se jedná o dlouhodobou velkosériovou výrobu, vyplatí se investovat do složitější technologie, která plně nahradí obsluhu v monotónních a opakujících se činnostech (jistá supervize bude vždy potřeba). V opačném případě je rozumnější varianta, kde se kombinuje lidská práce s automatizací.
Například: Robot zakládá a vykládá díly do stroje, během procesu měří stěžejní rozměry a automaticky upravuje korekce stroje. Kompletní proměření dílu s optickou kontrolou vzhledu jednou za danou dávku pak provádí obsluha.
Náš tip: Nechte si poradit od odborníků, zda je Vaše technologie vhodná k automatizaci a za jakou cenu.
Ano i ne. Bohužel většinou rychlejší není. Jak jsem již naznačoval výše, kombinace lidského hmatu a zraku je nepřekonatelná. Představte si například přendání kusu na stole z bodu A do bodu B. Už samotné uchycení udělá člověk mnohem rychleji, protože hmat mu dává okamžitou zpětnou vazbu, že kus drží a ví, že ho drží správně. Robot musí vyslat signál o uchopení, to se musí provést, následuje kontrola provedení a kontrola samotného upnutí. Vše s sebou nese i mechanické mikroúkony, například v pneumatických ventilech, a to vše potřebuje nějaký čas.
Existují ovšem i případy, kdy manipulace robotem může být rychlejší. Například při manipulaci s velmi těžkými díly, kdy by obsluha musela používat jeřáb nebo další manipulační prostředky, může robot díl vzít sám (nosnosti největších robotů přesahují 2 t).
To ale neznamená, že automatizace či robotizace za směnu neudělá více kusů než obsluha. Je to dané vyšší efektivitou provozu robota. Ta se dá relativně snadno spočítat a běžně se pohybuje okolo +25 %.
Tedy i přesto, že robot je často v dílčích operacích pomalejší, než obsluha, tak celkově je výroba efektivnější a tedy počet vyrobených kusů je vyšší.
Náš tip: Primárně nevěřte prodejcům, co vám tvrdí, že je robot rychlejší než člověk. Věřte ale tomu, že vám robotizace zefektivní a navýší výrobu.
Není. Stejně jako každý stroj, tak i robot a potažmo všechny periferie automatizace/robotizace je nutné pravidelně kontrolovat a provádět údržbu. Zatímco u CNC strojů si na to již většina lidí zvykla a ví, že dobře udržovaný stroj je zároveň dobře, přesně a dlouho fungující stroj, tak u robotizace tomu často tak není. Je to asi trochu zapříčiněno tím, že s robotizací a roboty obecně, nejsou takové zkušenosti, a tak panuje jistý strach do čehokoliv zasahovat, dokud to jede.
Robot je obdobně jako CNC stroj sestavou mnoha mechanických součástí, které je potřeba mazat a mnoho elektrických periferií, které je nutné udržovat v čistotě.
Náš tip: Udržujte robotizaci v dobré kondici pomocí údržby a pravidelných kontrol.
Ne a je to celkem rozšířený mýtus. Plynoucí asi hlavně z filmové hlášky “a skláři nebudou mít co žrát”:). Naopak se za naší dlouholetou praxi shledáváme s naprosto obráceným jevem.
Firmy zavádějí automatizaci/robotizaci z pravidla ze 2 hlavních důvodů. Zaprvé, protože není jednoduché sehnat pracovníky, kteří by měli ke strojařině vztah a chtějí pracovat a když ano, tak často nechtějí dělat monotónní práci jako “pouhý” ládovač kusů do stroje. Zadruhé, firma se chce rozrůstat, vyrábět efektivněji, moderněji a být konkurenceschopnější, a proto automatizuje výrobu.
V obou případech firma nechce za žádnou cenu pustit pracovníky, které již má. Buďto je potřebuje na jinou obdobnou činnost, nebo chce navýšit jejich zkušenosti, zaškolit je na novou technologii a použít je vyšší pozici ve firmě.
Při školení robotizace se občas setkáváme, ze strany zaměstnanců, s nechutí učit se něco nového. Nicméně po takovém zaškolení (obzvláště když máte na starost pak sám první robotizaci ve výrobě) je tento zaměstnanec pro firmu v podstatě nepostradatelný a jeho pozice na trhu práce výrazně poskočí směrem nahoru.
Náš tip: Nevěřte, že vám roboti ukradnou práci, naopak zlepší vaší pozici na trhu práce.
To je celkem často vyskytující se jev, který ve většině případů vede k nezdárnému konci. Panuje takový pohled, obzvlášť ze strany ekonomů, že když už kupujeme do firmy robota, tak ať umí všechno. Ať umí manipulovat se všemi typy obrobků, i když se vyrábí 10ks/rok. Ať umí zakládat a komunikovat se všemi stroji na dílně. Ať se umí sám překonfigurovat na jiný typ výroby.
Takový to požadavek není nereálný, a opravdu může mít i logický a správný důvod. Nicméně ve většině případů se jedná o požadavek, který celou automatizaci/robotizaci velmi prodraží a následně takový potenciál nebude využit. Nehledě na to, že to přináší mnohem větší nároky na obsluhu a jejich dovednosti a to, obzvlášť v případě první automatizace/robotizace je kontraproduktivní. Když pak taková technologie není využívána a její potenciál není naplněn, tak se jedná pouze o špatné zadání, které zvýší kupní cenu, zpomalí návratnost a zvýší hodinovou sazbu technologie.
Ve většině případů je lepší buďto upravit průvodní zadání anebo rozdělit na více robotických pracovišť.
Náš tip: Nechte si poradit od odborníků již s počátečním zadáním. Renomované firmy vám poradí, na čem má a nemá smysl trvat a nenechají vás zaplatit dražší technologii, kterou nebudete mít šanci využít.
Není tomu vždycky tak. Záleží, zda se vám i malé série opakují, jak dlouhý je čas přeseřízení na jinou výrobu nebo jaká je odlišnost typů dílů.
Dá se říct, že když děláte opravdu zakázkovou nebo opravárenskou výrobu, kde při každém dílu v podstatě ladíte samotnou technologii výroby a po odladění „jen“ pustíte pár finálních kusů, tak ano, robotizace pro vás nebude mít přínos. Většina firem se ovšem snaží (dává to firmám jistou ekonomickou jistotu) mít v portfoliu alespoň pár méně nebo středně sériových výrobků, které už mohou být zajímavé pro robotizaci. Robotizace by vždy měla být uzpůsobená tak, aby šla uživatelsky jednoduše měnit pomocí proměnných nebo grafických nástrojů pro změnu například velikosti zakládaného dílu nebo počtu pozic v rastru zásobníku. Je jisté, že vždy jste závislý na daném hardwaru automatizace/robotizace, nicméně i například čelisti robota se dají navrhnout rychlovýměnné nebo nastavitelné, stejně tak jako sklíčidla ve vřetenu soustruhu.
Náš tip: Robotizace se vyplatí již od menších a středních sérií. Stačí s tím počítat dopředu a zvolit dodavatele robotizace, který s tím má zkušenosti.
Je to složité. Nebudeme si nic nalhávat. Nicméně není to o nic složitější než třeba přechod z konvenčního na CNC obráběcí stroj, nebo pro někoho přechod z tlačítkového na chytrý telefon. Zprvu pro mnohé nepředstavitelná změna, nyní naprosto běžná věc. Školení obsluhy, technologické semináře a podpora renomovaného dodavatele, dokáže proškolit a naučit každého kdo chce, i s tou nejsložitější technologií. Navíc jak bylo zmíněno výše. Zaměstnanec proškolený na obsluhu robotického pracoviště skokově navýší svou cenu na trhu práce a měl by sám chtít, aby si ho zaměstnavatel na takové školení vybral.
Náš tip: Nebojte se, dokázali jste se naučit i složitější věci. Stačí se chtít naučit s danou technologií a mít strojařské srdce.
Efektivita je rozhodující. Pakliže je automatizace/robotizace správně navržená a používaná tak vždy bude výroba efektivnější a často i spolehlivější než běžná obsluha. Tím pádem se vám vyplatí.
Rozdílnou otázkou je rychlost návratnosti, ta se liší výrobu od výroby a nejde ji zcela zobecnit. Z praxe ovšem máme tu zkušenost, že návratnost je až překvapivě rychlá, obzvlášť po nasazení dalších robotických pracovišť a rozdělením mzdových nákladů vyškoleného zaměstnance na více technologií. Dalším velkým zrychlením návratnosti může být i nepatrné prodloužení směny, kdy robot jede v automatickém cyklu.
Modelovou analýzu návratnosti si můžete prohlédnout i na našich stránkách zde. V této analýze můžete zjistit, že návratnost nákupu stroje s automatizací/robotizací je rychlejší než návratnost stroje bez automatizace/robotizace.
Náš tip: Neřiďte se pouze vstupními náklady. Nechte si poradit, zda je robotizace pro vaši výrobu vhodná, případně si nechte spočítat návratnost.
